Stromovku chápeme jako součást centra, a tak navrhujeme zástavbu, která dotvoří ulici stoupající až k samotnému kostelu svatého Mikuláše, vytváří vstup do města od východu, a definuje ulici Rašínovu jako spojnici hlavních veřejných prostorů bývalého souměstí. Park propojuje předprostor domů, kde je dnes herna a restaurace, a u kterého věříme, že díky svému umístění jej čeká daleko významnější náplň. Park se u ulice Rašínova rozlévá za panelový dům, do hřiště a zeleně v zádech historického jádra.

Obnovujeme historickou stopu místa s přihlédnutím k tomu, co za sebou zanechaly změny posledního století. Hlavní cesty se změnily, novou zástavbu tak vymezují ulice Kamarytova a Jana Zábrany, z ulice Dvorské, která tvořila okraj původního špalíčku, se stala méně významná cesta a zcela jistě takovou zůstane. V našem návrhu je tedy pěší cestou rozdělující novou zástavbu na dvě části a zároveň průhledem na tovární komín.

Součástí Humpolce byla a v některých částech stále je voda, především rybníky. Jeden takový byl i v místech Stromovky a vedle něj protékal potok. Potok obnovujeme v původní, krásně se klikatící lince, navrhujeme jednoduché koryto, které je snadné překročit. Vodní hladinu parafrázujeme. Místo vody krásný pobytový trávník, ze kterého vyrůstají staleté duby a po zelené hladině vedou dvě cesty, dřevěná mola.

Park chápeme jako místo pro pobyt ve stínu stromů, v části na pobytovém trávníku, v části na mlatu. Díky blízkosti otevřené krajiny i zeleně sídliště, jak ze severu, tak z jihu, necítíme potřebu napodobovat přírodu v její neupravenosti, přirozenosti. Městský park je člověkem záměrně vytvořená a udržovaná součást města. A když trávník, tak raději méně a pořadně, čistý pobytový trávník, který vybízí k odpočinku a vedle mlatová plocha pro dětské hříště, pétanque, letní kino.

​