Rekonstrukci náměstí chápeme jako příležitost  vymezit centrum Bystřice a pozvednout ho ze současného dopravního uzlu na hlavní obytný prostor města, plný aktivit a služeb.
Do  řešeného  území navrhujeme zahrnout celou ulici Syllabovu a její napojení až k potoku za kostelem.
Propojením vytváříme plynulý veřejný  prostor s měnícím se charakterem a měřítkem, různým způsobem užívání a mírou dopravy – od čistě městského kamenného náměstí přes park, pěší třídu připomínající náves po posezení u vody.
 
Do materiálově sjednocené plochy centra jsou vložené dva  bloky domů – špalíčky a dvě plochy náměstí - kamenné náměstí a parkové náměstí. Průhled skrze městskou ulici Dr. E. Beneše propojuje všechna tato místa na východní straně, na západě je propojuje pěší ulice Syllabova.  Vzniká tak protiváha 2 odlišných cest – klidná pěší ulice s drobným měřítkem zástavby má až vesnický charakter, je doplněná  o stromy v trávě a uliční profil je v jedné úrovni. Naproti tomu městská ulice s větším provozem má prostor pro auta vymezený obrubníkem a je doplněná o podélné parkování a  stromořadí.
Předprostory významných domů dostávají odpovídající rozměry.  Vzniká tak dostatečný prostor před radnicí, veřejné prostranství před rohovým domem ve špalíčku, předprostor Jednoty a prostranství se třemi lipami před kulturním domem s knihovnou na Ješutově náměstí.
Oproti rostlému tvaru zástavby a ulic do sjednoceného centra vkládáme jasně vymezené plochy obou náměstí , které charakterem korespondují také s měřítkem okolní zástavby – kamenné městské  Náměstí II. Odboje a mlatové Ješutovo náměstí, připomínající spíše náves. Obě plochy pak „změkčujeme“ pobytovými místy – u náměstí II. Odboje mlatovými plochami se stromy,  u Ješutova náměstí plochou pobytového trávníku a záhony. I tyto plochy mají jasně definovaný pravoúhlý tvar.